Mapovani

Mapování oázy El-Héz

Stav a cíle mapování zkoumané oblasti

V posledních letech se v archeologickém výzkumu v Egyptě aplikují mimo jiné i metody z oblasti geoinformatiky [4] (Brůna, 2002). Tvorba archeologické mapy je jedním z hlavních výstupů při archeologickém výzkumu. Proto jedním z hlavních cílů expedic je postupné mapování identifikovaných archeologických objektů a struktur. Konkrétně jde o vypracování detailní archeologické mapy oblasti El-Hézu s hlavními lokalitami a dále s popisem jejich charakteru, archeologického potenciálu, stavu dochovanosti, struktury a vztahu těchto památek ke starověké krajině.

Při analýze existujících mapových podkladů bylo zjištěno, že pro zkoumanou oblast existují pouze mapy v malém měřítku a to:
Þ    Mapa Egypta 1:500 000 Sheet 4, Baharia Oasis,
Þ    Mapa Egypta 1: 250 000, Sheet 4-D, Baharia Oasis – obr. č. 1, aplikace v zoomify - mapa1 - mapa2.
Þ    General Geological Map 1: 2 000 000.
Þ Ilustrativní mapa oázy Bahariya v applikaci Zoomify - mapa. Protože některým uživatelům se mapa neotevírá (?), zde je klasicky v JPG (2,3 MB) - mapa.

Obr. č. 1 – Výřez z mapy 1 : 250 000, Sheet 4 – D, oblast El-Hajézu

Detailnější pohled na území oblasti El-Hézu a vesnice El-Ríz je zpracován ve formě náčrtu bez udání měřítka, blíže obr. č. 2 (Fakhry, 1974).

Obr. č.2 – Náčrt okolí El-Hézu a vesnice El-Ríz (Fakhry, 1974, str. 154)

Výše uvedené existující mapy a náčrty sloužily pouze jako orientační podklady pro vlastní mapování a následnou tvorbu archeologické mapy El-Hézu.

Metoda mapování

Již na začátku projektu bylo zřejmé, že existující mapové podklady jsou nevhodné k zamýšlenému detailnímu mapování archeologických objektů a jejich následné analýze. Z toho důvodu bylo nutné zaměřovat v terénu jak topografické, tak i tématické (archeologické) objekty.

Pro určení prostorové polohy uvedených objektů byl použit přijímač GPS GeoExplorer GeoXT – TRIMBLE [2] s EVEREST technologií pro měření v obtížných podmínkách. Jedná se o 12-ti kanálový přijímač, jenž umožňuje sběr kódových dat submetrové přesnosti i fázových dat decimetrové přesnosti (do 30 cm). Vlastnosti přijímače plně pokryly požadavky na mapování, ať už to byla otázka přesnosti měření, velikost paměti, práce s daty, jejich zpracování a implementace do prostředí GIS a v neposlední řadě i bezproblémový chod v extrémních podmínkách.

Příprava projektu

Před vlastním mapováním byla provedena příprava projektu, tzn. jaké typy prvků a jaké objekty budou mapovány, včetně definice atributů, které byly v terénu v průběhu mapování přiřazovány.
Mapované prvky – bod – linie – polygon.

nahoru

Mapované objekty

topografické - hlavní cesty spojující lokality a osídlení (asfaltové cesty a pouštní pisty), současné areály osídlení a hranice vegetace, vodní plochy, studny, úpatí a vrcholky kopců, pokud se vztahovaly k archeologickému plánu. Dále významné výškopisné body – vrcholy kopců, úpatí a horní hrany escarpmentu, ad.

tématické – archeologické objekty - mapována byla sídliště a pokud možno i jejich vnitřní struktura, pohřebiště, významné hrobky, doprovodné zavlažovací zařízení a zemědělské plochy (v těchto případech šlo zejména o stará pole, zahrady a zavlažovací systémy - manaváry).

U topografických objektů je ve většině případů zřejmé, že hrají prvořadou roli v porozumění a interpretaci zaniklých sídlišť, pohřebišť a ploch určených k zemědělské produkci. Není náhodou, že například většina osídlení z římské doby se vyskytovala v oblastech obydlených i v současné době.

Získaná databáze měření byla v programu Pathfinder Office 2.7 analyzována, opraveny hrubé chyby měření, provedena korekce dat, uložení do datové struktury a připraveny exporty jednotlivých souborů prvků do prostředí geografického informačního systému (GIS) ARC GIS 8.2. Vlastní kompozice mapy byla vytvořena v prostředí GIS – obr. č. 3 a 4.

Obr. č. 3 – Mapa oblasti El-Héz a El-Ríz

Obr. č. 4 – Mapa centrální části oázy El-Héz – Bír El Šovíš

nahoru

Geodetické zaměřování archeologických objektů

Vedle využití přijímače GPS k mapování byla odzkoušena i klasická geodetická metoda polohopisného a výškopisného měření. Cílem bylo získat detailní plán objektu ve velkém měřítku. Pro zaměření podrobných bodů byla použita totální stanice LEICA 307 TCR a zaměření proběhlo ve vlastní souřadnicové soustavě. Pro georeferenci plánu do systému UTM mapy oázy El-Héz byly zaměřeny rohové body pomocí GPS – obr.č. 5 a obr.č. 6.

Obr. č. 5 – Fotografie geodeticky zaměřovaného objektu – půdorys stavby

Obr. č. 6 – Půdorysný plán vyhotovený na základě geodetického měření

Satelitní snímek a jeho interpretace

V průběhu minulého roku se podařilo pro území El-Héz zakoupit satelitní snímek, který doplňuje GPS mapování a geodetická měření. Jedná se o satelitní záznam ze systému QuickBird [3] v panchromatickém a multispektrálním pásmu. Snímek byl na základě GPS měření georeferencován a proběhla základní vizuální interpretace, včetně propojení na data získaná GPS mapováním. Stejně jako na území české koncese v Abúsíru se ukázala vysoká vypovídací hodnota a cenný přínos pro podporu archeologického výzkumu oáz západní pouště Egypta. Na obr. č. 7 je panchromatický satelitní záznam území Ain El Chabata s vektorovou kresbou měření GPS - snímek v aplikaci zoomify.

Obr. č. 7 – Ain El Chabata na satelitním snímku se zákresem GPS měření

nahoru

Závěr

V rámci expedic proběhla prospekce a mapování archeologických pramenů celé rozsáhlé oblasti (o rozloze cca 30 x 10 km) a sondážní práce rozsahu menšího. Již nyní lze konstatovat, že celá oblast obsahuje unikátní prameny významné pro poznání minulosti severovýchodní části afrického kontinentu. Objeveny byly nové sídlištní oblasti a zmapováno na 25 km podzemních kanálů vybudovaných za účelem zajištění dostatečných vodních zdrojů z občasných dešťových srážek pro lokální hospodářství.

První dosažené výsledky tvorby archeologické mapy oázy El-Héz ukázaly výhody mapování pomocí přijímače GPS. Dosažená přesnost odpovídá požadavkům kladeným na archeologickou mapu. Účelné je i geodetické zaměřování detailních archeologických struktur, zde je omezení způsobené absenci geodetické sítě, které je možné řešit vybudováním sítě buď lokální a nebo sítě bodů zaměřených přijímačem GPS. V neposlední řadě je efektivní kombinace měření GPS přijímačem a použití satelitního snímku. Vzájemné propojení dat z měření GPS a dat získaných interpretací satelitního snímku výsledky mapování zpřesňuje a zvětšuje objem dat potřebných pro tvorbu mapy.

Na snímcích interpretované archeologické objekty a struktury mohou být zpětně v terénu vyhledány a archeologicky prozkoumány. V prostředí GIS se poté integrují výsledky z měření a interpretace a je možno využít některé analytické nástroje GIS. V neposlední řadě je velmi důležitá prezentace výsledků v prostředí internetového mapového serveru a nebo formou analogového výstupu.

Použitá literatura

Bárta, M., Brůna, Vl., Svoboda, J., Verner, M., „Průzkum oázy El-Hajez, oáza Baharíja,“ v PES. Pražské egyptologické studie II, str. 24-33, Praha 2003;

Bárta, M., Brůna, Vl., Černý, V., Musil, J., Svoboda, J., Verner, M., „Průzkum oázy El-Haiez, oáza Baharíja, sezóna 2004“, v Kořínková, J., ed., PES. Pražské egyptologické studie 3, str. 183-202, Praha 2004

Svoboda, J., „Egypt před faraony,“ Vesmír 84 (135), ročník 2005, č. 2, str. 79-84.

Fakhry, A., 1974: The Oases of Egypt. Volume 2. Bahriyah and Farafra Oases, Cairo.

Hassan, F.A. 1979: Archaeological explorations at Baharia Oasis and the West Delta, Egypt. Current Anthropology 22, p. 806.

Hawass, Z., The Valley of the Golden Mummies, Cairo 2001.

Svoboda, J. A., 2004: The Middle Paleolithic of Southern Bahariya Oasis, Western Desert, Egypt. Anthropologie,XLII, pp.227-241, 2004.

Bárta, M., „Report on the first season in El-Hayez, Western Desert Egypt“, Annales du Service des Antiquités, str. 179-186, Káhira 2004

M. Bárta, Vl. Brůna, J. Musil, J. Svoboda, M. Verner, „El-Hayez, Bahariya oasis, Egypt. 2nd survey report by the Czech Institute of Egyptology,“ v Přehled výzkumů 45, str. 11-16, Brno 2004

Brůna, V. (2002): Úloha geoinformatiky při archeologickém výzkumu v Abúsíru. Pražské egyptologické studie. Český egyptologický ústav FF UK Praha, 2002, s. 43-47, ISSN/ISBN 80-86277-26-7.

Poznámky pod čarou

[1] Geoinformatika - obor zabývající se sběrem, analýzou a syntézou prostorových dat. Zahrnuje geodézii, kartografii, geografické informační systémy, metody dálkového průzkumu Země, využití přijímačů GPS k mapování a internetové technologie k prezentaci geodet.

[2] http://www.geotronics.cz/gpsgis2.htm

[3] http://www.digitalglobe.com

nahoru